Znovu opadává listí
Znovu opadává listí
Znovu opadává listí
ten poetický svátek básníků
jako sladkobolná podzimní píseň
tiše rozepisuje zamrzlou tužku.
Mezi tím co je a co by mohlo být
prochází se člověk
není to ten co si sebere spadlý list
pro štěstí
jen podívá se a
smutně nechá krevnaté žilky vychladnout.
Beru ho za ruku na nic se neptám
poslední zašumění zesládlo jako rozinka
jako záchvěv v nejistém tanci nad plameny,
v jehož kouzlu se mé podivínství zrodilo –
dvě teplé dlaně jako útočiště
pro další podzimy.
Publikoval(a):
Lugilla, 27.9.2013