Anotace: Z trochu silnější deprese se vyvinula tato básnička. Je trochu tmavší...

Když tě úsměv bolí,
a na dně se nacházíš.
Oči plné slz tě pálí,
možná si i ublížíš.

Když břitva je tvůj přítel
a nůž tvůj kamarád.
Žes zrazen byl, vem zřetel,
nikdo tě již nemá rád.

Smuten a sám nad propastí stojíš,
jenž hluboká je velice.
Pro svůj život slzy roníš,
na dně jsou jen jehlice.

Krev čirá ti z těla vytéká,
už chřadneš a usínáš.
Je to pro tebe velká úleva,
že o samotě už umíráš.

Publikoval(a): Cleon, 6.10.2013