Anotace: x x x

Dříve než přijde jitření, na stolku u mé lože
alarm, jež vytrhne mě ze snění,
na řase ospalku, tak ptám se nevěřícně
"co že" ?

Vždy, než smířím se s denní rutinou,
pálí to když otevírám oči.
Najednou stojím, jen s myšlenku jedinou,
na napnutý měchýř plný moči.

Již od rána, já nechci trpět hlady,
pohled do spíže, tam potravy selekce.
Přestávám myslet na dívčí vnady,
pozvolna opadá má raní erekce.

Nasycen, je čas vycídit chrup,
trochu nasládle krvácí dásně,
překvapen, díra, to plomba opustila zub,
povzdechnu si, "jak spalo se mi krásně".

Jak vyrážím vstříc, pracovním povinnostem,
v jitření záře otlaky od polštáře opouští tváře.
Již usmívám se víc, vždyť život je skvostem... :)

Publikoval(a): vojtak14, 6.10.2013