Anotace: deštivý den prázdninového srpnu 2012

Padá déšť, jenž smáčel vlasy tvé
Úsměv, co v dlaních máš, nechřadne.
Ach ten déšť má nás v moci své.
Kolik kapek na zem ještě dopadne?

Hleď, jak nadšens‘ byl, když pršet začlo,
Oblohu pokryly temné mraky.
Jako malé kotě, jež svůj obraz v louži našlo
A jak Tě vidím, usmívám se taky.

Slunce nás dva již nevidí.
To proto, že jsme mu pláchli.
Mraky, ty se vůbec nediví,
vždyť nás samy deštěm spláchly!

Prší, je velká průtrž mračen
Z domu jsem deštník nevzala.
Tys však rád, že nejsi doma zamčen,
Že jsem Tě k procházce vyzvala.

Rozčeřená hladina láká nás dva k sobě.
Nezbývá, než jít ruku v ruce s Tebou.
Ano, byl to Tvůj nápad, jdu tam kvůli Tobě.
Pro příště však prosím – vem ten deštník s sebou.

Loudavým krokem, celkem ale jistě,
Blížíme se vstříc té řece.
Hladina, seč zvlněná vzhlíží celkem čistě,
Ale ty v ní nechceš smáčet ruce.

Upadla mince. Třináct hran cenná.
Tvá chyba, ale snad já Tě rozptýlila?
Rychle dolů pro ni, než bude zapomněná!
Ve Tvém smyslu pro dobrodružství jsem se nepomýlila

A ihned proutek uzmout poblíž.
Jistě čekal dosud na svou příležitost.
Nahnat minci bude menší potíž.
Byl to osud, či snad domýšlivost?

Publikoval(a): Yuuki Lawliet, 7.10.2013