Rozpitá noc
Rozpitá noc
Lampa zhasla najednou
jako všichni potomci vyhaslých hvězd.
Odněkud doznívá hudba,
tóny táhlé po medu,
ale jejich vnitřní klid
kdosi po snítkách vytahal.
Rozkrájela jsem svůj poklidný dech,
plátky tenké jako okvětí
tak plynule odplouvají
s vínem, ovocem a čokoládou.
Rozpíjí se. Mizí v nic.
Obláček nakousaných fantazií.
Není taková noc,
kdy hrdinou je každý se sklenkou v ruce,
kdy oslazené myšlenky smotané v klubko
stelou útulný, bezpečný pelíšek –
Najednou nic z toho nepoznávám,
protože nikdo nepoznává mě.
Publikoval(a):
Lugilla, 10.10.2013