Anotace: Monika Nedbalová

Jak pozvolna květina uvadá,
lidská mysl po kouskách upadá.
Pro blázna to tíživý pocit,
že musí dolů z mostu skočit.
Že jedině tak okolnost pohne se,
když zahalí jej bezedná deprese.
Již malé dítě ten pocit zná.
Před okolím zarytě schovává.
Marně a zoufale se mu brání,
však nic jeho duši nezachrání.

Publikoval(a): Monysek24, 17.10.2013