Anotace: ...

Dřív slunko hřálo moji tvář,
dřív užíval jsem si jeho zář.
Dřív vesele jsem písně pěl,
Na bolesti jsem nemyslel.

Dřív ke kříži jsem se modlil,
jen o hloupé dary žadonil.
Chtěl jsem stále víc a VÍC!
Ale dobrého nebylo nic.

Jednoho dne, před večerem,
po jednom mém dni (fakt skvělém),
kdosi na dveře mi buší.
Hezkou chvíli mi tím zrušil!

Zpoza dveří ozývá se:
„Pán Bůh nyní TEBE ptá se,
chceš-li vše to co sis přál?
Doufám, že jsi pookřál!“

Ten hlas vryl se do duše,
odešel jsem potiše.
Vzal si dýku a jedním tahem,
stal jsem se sám sebe vrahem.

Publikoval(a): Fiimurz maukumshra, 18.10.2013