Mlha
Mlha
Mysl zastřena mlhou,
ráno jako noc.
Mé city ještě mohou,
Milovati moc..
Mé králoství stínů,
on nebál se jíti,
vzal si mou tíhu..
Chtěl se mnou žíti..
Lidé okusujíc si prsty,
zelenajíc závistí,
ti nebojí se msty,
oni byli ti blízcí..
Marnost lásky, pýcha,
miluji dál,
zase dýchám.
Je to pro mě dar..
Tedy byl,
ty si mi ho vzal..
Jak mám jít dál?
Můj sen to vzdal..
A při tom.
Hlava shodla se s city,
lítala sem v tom zas,
mohl si za to jen ty,
nastal na moment náš čas..
..Vymodlený..
..Vymodlená..
..Bezejmenný..
..Bezejmenná..
..A nakonec pro sebe do ráje stvořeni..
Publikoval(a):
Last, 20.10.2013