Ve stínu
Ve stínu
Jsem pro tebe nemluvná.
Z kamen odkapává letitá špína
a v měkce rozestlané kuchyni
srpeček tepla dohasíná.
Počkám až se zalesknu
v podpalubí tvých myšlenek.
Smočím si pak tvář v studu
rozlitém do sklenek.
I proto snad ohřívám krásu na tvém čele
plná nejistot chlad si chráním
vždyť mísíš mou horkou krev
se slovy s mlhou s milováním.
Jen pro tebe jsem zranitelná.
Odevzdaně sbírám vypadané zoubky let
rozplétám povadlou naději
že mě naučíš odcházet.
Publikoval(a):
Lugilla, 20.10.2013