Panika
Panika
tváře jako vytesané
do nejtvrdšího masivu
skrze šeď
jenž dýchá stresem
vedou svá těla
konci vstříc
snaží se dosáhnout
jen superlativu
však pro duši znavenou
už nezbývá nic
podobní strojům
prosti vášně
s obojkem času
jenž vodítko postrádá
tváří se všelijak
jenom ne šťastně
pro ně je svět
jablkem od hada
již od startu netuší
kde že je cíl
s hladem po úspěchu
pokora zaniká
osud je rozfouká
jak z květů pyl
a na místo pokladu
zůstane panika
Publikoval(a):
James Libustka, 6.11.2013