Anotace: ...

Sundej mi masku z tváře
zvolna ztratila smysl;
když procházím mezi piniemi
zapomínám na neony velkoměst.

Kdyby tak nevyhnutelnost
nevykukovala zpoza špinavých nároží,
a místo skřípotu bláznů a pout
vyvěsili nad oblaka pomeranč.

Křiklavé krámky se starým pečivem
lákají v podnapilé euforii
prodavače drog a bižuterie -
černovlasá strašidla s modrými rty.

Sundávám si masku
pírka končí svou pouť v závoji smogu;
ani geodet se svými poskoky
v ulicích už nemá co na práci.

Publikoval(a): Lugilla, 8.11.2013