Nepochopení
Nepochopení
Boj předem ztracený
duší mou placený.
Já jsem nic
a ty to popíráš.
Se vztekem lvic
ruiny tu podpíráš.
Krvácím tu z vlastní vůle
života už jenom půle.
Nestojím o smrt,
nestojím o život.
Podej mi prst,
budu tvůj lodivod.
Dám ti doušek téhle zkázy
bez možnosti krásné spásy.
Nechám tě v tom ležet noc
zakusíš už i tak moc.
Nejsem prokletý
jsem jenom jiný.
Nejsem ni zlomený
jen nejsem celý.
Kdo to chápe?
A kdo to pochopí?
Každý tu tápe,
ono to přebolí.
Jsem sám
a vlastně obklopen
Nejsem tu pán
a ani pochopen.
Vždycky se tváříte,
tak strašně chápavě.
Ale nic nevíte,
ani mlhavě.
Mám jedno přání,
ať to vše víte.
Na vlastní duši,
ať to teď zříte.
Publikoval(a):
eurius, 18.11.2013