Anotace: Inspiroval jsem se, když jsem jel okolo půlnoci domů.

Pouliční lampy se ke spánku ubraly,
noc tak tajemně krásnou mi tady nechaly.
Není třeba světel, když sivá luna svítí,
na zemi mohu spatřit, jen spadané listí.

Na nebi hvězdičky, na rukou chlad,
daleké zavytí, zvědavost točí mne vzad.
Nikde nikdo, jsem na ulici sám,
jdu cestou klikatou, kterou již znám.

Za svitu měsíčku a mrazu pohlazení,
čeká mne domov a následné probuzení.
Ještě nejdu domů, chci na nebe hledět,
odpovědi na otázky, chtěl bych teď vědět.

Zda to všechno dobře dopadne
a zda se mi už nic zlého nestane.
Sivá luna klade mi na srdce naději
a v té krásné noci, libě se usměji.

V myšlenkách radostných, mířím již domů,
procházím uličkou, kolem už holých stromů.
S úsměvem na tváři, s plamenem v srdci,
tak lehce se vzdát, to vážně nechci.

Publikoval(a): Cleon, 22.11.2013