Anotace: Děkuji.

Víno a ženy zrají s léty, říká se.

Tak víno ať si zraje kdesi
v zaprášené láhvi ve stínu sklepení,
Ona skvěle chutná právě nyní, v Evině rouše,
a to pravda je, nejen po zakázaném ovoci.


Je jako jarní tání sněhu,
jako první vlahý vánek,
jako vůně šeříku,
jako první jahody,
jako zralá jablka,
jako první mrazík,
jako jiskra,
a i když někdy mluví spatra,
a kdyby byla vínem,
pocítím to jako mírnou kyselinku na emočním patře,
kterou vzápětí setře sladkým polibkem.


Je sladké tokajské,
voňavý moravský muškát,
vášnivá býčí krev,
tajemný sekt,
miluji a láskou jsem stále opojen až tak,
až mám obavy z vystřízlivění,
to aby se jednoho dne neschovaly ty bílé myšky
někde do děr všedních dnů.


Ne, nebudu sedět v chladné kostelní lavici
a zpovídat se z hřejivého hříchu,
ano, miluji ji a ona je tím vínem,
které tak rád piji
v pološeru pokoje.


Má nádherná lásko polosladká,
svíčka stále hoří a než se čas naplní
musím to říct, že ročník 1976 byl nádherně vyjímečný, jak vína, tak i ženy.

Publikoval(a): Tonyend, 26.11.2013