Anotace: ...

Pěšci bez ohledu na černobílou bez rozkazu čelem vzad a král je mrtev, ať žije jeho hrob!
Jasmínem posypaná šachovnice bez polí, bez konce a bez Hráče,
krok a socha v saténu doutnajícím poprvé zapláče,
Plamen v bledý masce a kapuci, v očích souhvězdí Kasiopey;
jeho slzy se líbají na březích řek a lepí plakáty po zdech
– brzy, brzy, šeptají a ulice znejistil jejich dech.
Neznatelná vůně soumračnýho vlčího květu v jarní přeháňce.
Sázky jsou uzavřeny a kulička se točí, točí,
ruleta z pohřebního sukna a žhnoucího máku, milion očí-
V podřepu ze střechy kovový katedrály proplýtám linie samsary přes náměstí, čajovny a parky s potajmu pokuřujícími školáky, co cítí dech obzoru, a občas vzdorovitě vydechnou kouř nad drápy fabrik, nahoru-
Vědoucí úsměv prvních letošních včel.. nemusíme spou mluvit,
čekáme na podřimujícího oponáře, umazanýho od šmíru a levnýho kafe.
Ocel mi projede páteří.. S výbuchem tichýho smíchu skočím, ve slunci na okamžik stín, všechny plíce zadržely dech.
Pěšci bez rozkazu čelem vzad – mat -
opona nahoru, ruleta rozbitá-
V nejvyšším patře olověnýho psacího stroje - poprvé strach.
Scéna je volná – po zapáleným červeným koberci – Čajkovskij, Ludwig van, Bach.

Publikoval(a): Vincente, 1.12.2013