Pro neznámé oči tisíc jmen
Pro neznámé oči tisíc jmen
Vedla tam cesta posypaná hřebíčkem
jeho vůně mi tolik připomínala
utopii cest daleko složitějších
zmatených bůhvíkde v neznámu.
Už ani nevím kam jsem stočila všechen parfém
prýštící z provšednělých dnů
protože obyčejnost je jen obyčejná
a růžová voda netkne se dlaní.
Nezapomínám ani na nevíru
dávno mi v akrobacii nestačí
pár nedělí už se totiž chumlám v bezpečí
pod dotekem tvé kůže.
Ze smogového okénka nad obzorem
loučím se s promarněným podvečerem
tak zoufale je to má vina -
pro neznámé oči tisíc jmen.
Publikoval(a):
Lugilla, 2.12.2013