Takhle by se mi to líbilo víc:-)

Ty žlutá potvůrko,
schovaná za mraky,
vím, že se schováváš,
šetříš si zázraky.

Jsi pro mne nadějí,
jsi pro mne radostí,
když hřeješ mi do víček,
do morku mých kostí.

Sviť ty můj živote
do zlata oděný,
díky své vzdávám ti,
byť nežádáš odměny.

V žilách mi putuješ,
vesmíre vzdálený,
miliardami hvězd
do krve kalený.

Cítím jak dotyky,
plníš mne důvěrou,
neraním city tvé
s měsícem nevěrou.

Večer mne opouštíš,
aby ráno ses vrátilo…..

Mám tě rád Sluníčko,
miluji tvůj den

5.12.2013 14:00 | Robin Marnoli