Anotace: Když ten na kom vám záleží má depresi a vás to pohltí též...

Když den protínal paprsek slunce,
a paní tma si chodila po okrsku.
Zavítala do mého bolavého srdce,
které tak zůstalo samo a bez paprsku.

Jaká to bída, když nejde se smát,
jak bolestné, že mi tělo chřadne.
Přes noc pak trápením nemohu spát,
a kytice, o kterou mám peči, vadne.

Blázen v sobě ztracený, užírám se pocity,
o kterých jsem si myslel, že pominuly.
Mé oči jsou chladnými slzamy zality
a myšlenky špatné, v hlavě se rozvinuly.

Jako zoufalec na stráni stojím,
zklamán sám sebou docela jsem.
Do svého nitra úpěnlivě hledím,
hledám toho, kým byl jsem před týdnem.

Ta moje květina zaslouží si žít,
tudíž jí budu něhou zalévat.
Jsem rád, když mohu s ní být
a skrz ní radost si do žil nalévat.

Publikoval(a): Cleon, 10.12.2013