Anotace: je to jen koule...

Vzpomínky žeroucí mysl,
o nás dvou jsou,
už nic nemá smysl,
nechals mě samotnou.

Člověk co pláče,
je stejný co křičí,
ten co sám skáče,
i ten který ničí.

Vina již padla,
na hlavy naše,
květina zvadla,
číst touha vaše..

Někdo se změní,
jiní jdou dále,
vymění jmění,
za pocity náhlé.

Hlava všem třeští,
jsme tady sami,
proroci věští,
již nejsme to my.

Křičet kdo chce,
umlčen bude,
jsme všichni ovce,
oblečeni v rudém.

Kdo postaví se,
ránu schytá,
koho uvidí,
smrt ho vítá.

Náruče prázdné,
stejně tak i číše,
chudoba vládne,
to jest naše říše..

Publikoval(a): Last, 14.12.2013