Anotace: .....staré fotografie a dávné vzpomínky, klasika nebo retroklišé? (2013)

O lásce v temnotě, jak jméno Tvé jsem zapomněl

V ozvěně nářků rty mé teď vyslový
prosbu samoty krokům budoucím
v úsměvu očí, kdy Tebe neoslovím
opět ve snech s křídly mě nesoucí.

K západům sluncí v pohledech planoucích
v dotecích něhy Tebe teď postrádám
s úlomky vzpomínek z nebes nám kanoucích
a v slzách na řasách, tiše je odkládám.

Ve smotcích těl obou nás počestných
vášeň je vdechnuta do noci horoucí
skulinou povzdechu padáme temnotou
v rozkoši naděje s květinou vlhnoucí.

V oparu doteky rána teď budí
pažím co žízní a dlaním co svírají
pohledy očí nás s polibky, studí
nohám bosé kapky rosy co zpívají.

Nekonečným svitem tu prostory září
tak tisknu v hrudi svá muka nádechem vůní
Tvé duše v prostupu s úsměvy tváří
k hlubinám zrcadel v bezedných tůních.

Procházím Tebou zkrz balkóny noblesy
na lanách zavěšen odbíjím v nás
zplynutím tužeb prolétnem nebesy
a ve žhavém vzlyku zastavím čas.

Však uvězněn v klíčoví tónů Tvých houslí
oslepen a vidina, kdy uvadám do nitra
bez Tebe v bolesti tiše mi kouzlí
vzpomínku nocí Tvých s výkřikem do jitra.

Bezradný beze slov, sám tady v samotě
veršům svým nehnutě, smutek sem připomněl
s výsměchem O sobě a LÁSCE V TEMNOTĚ
JAK JMÉNO TVÉ, co dávno JSEM ZAPOMNĚL.

https://myspace.com/m_artyh
MartyH. 2013

Publikoval(a): MartyH., 17.12.2013