Zármutek
Zármutek
Anotace: Vůbec netuším jak mě to napadlo
Trochu noci, snad ač neuběhne vkllidu běh
Strach zbíhá se ve sněhy tónu spěch.
Prahu víru, v kraji vzplanu
Tak vybíhám, umírám v blahu.
Píšu slova, ač nebudu se smát!
Sporu, klid, už nebudu mít strach.
Kříží se snaha s morem,
Nevděčná. Snaha potápí se s vorem.
Pryž kalu stříká strachem v infernu
Spodina kleká, už obléká si uniformu.
Brzda krátí stopy, značí moře křiku
Krev chladne v blahodárném tichu.
Kusy kovů, masa se svahem bliští
Nebojácně do očí se střepy tříští.
Levandule sklání se k nebi země
Modlíc se za vše co zbylo ve mě.
Publikoval(a):
Fortein, 19.12.2013