Anotace: Už jí v sobě necítím, děkuji jí za inspiraci. Naučila mě přeměnit její bol v krásu. Bylo lehčí když ve mě žila o ní psát. Co nového přijde?vždy bude o čem psát.

Andělská poezie, famózní verše,
poznání svých výšin, jenž začátkem jsou ruce,
objevení telentu, který bez pomoci úst nezní,
při jejich spojení andělský výkřik vyzní.

Bezhlavé psaní, jenž není z hlavy,
jenž vychází pouze ze srdce,
krása, jenž probouzí tolik něhy,
co je sílou, tak silnou jak láska mého otce.

Znamení, nová cesta, do mých rukou vložena,
otevření srdcí, učit oči plakat,
nedusit bolest, proč byla v nitru vězněna?
vypustit duše, naučit bolest zas dýchat.

Splynout s poezií, naučtit se její taje života,
uvědomit si její krásu,
přijmout jí darem i když ohlas je němota,
proklatým basníkem se stát, věřit v její pomoc co přináší spásu.

Ukázat srdcím že vše mohou změnit v ohlas,
že káždá bolest v mých verších vzbuzuje úžas,
že každá láska se špatným koncem,
je začátek síly s tak smutným srdcem.

Hudba je pokrokem, citovým zázrakem,
lekém všech nemocí,
výkřikem všech emocí,
do nebeských výšin výskokem.

Každá bolest, zkamaná láska i prohra,
každá poezie, hudba, nutí nás cítít, toť výhra,
učí náš lepšími se stát,
nutí nás, na miliony otázek se ptát.

Proč, kdy, jak, co se stalo?,
kříčím, kde se to vzalo?
Kudy a kam mám jít dál?
Kde si byl, když jsem tě potřebovala?vše jsi mi vzal!

Ve smutečním rouchu příjmám bolest, její pravou tvář,
tys byl její opak, jen ubohý stracený lhář,
ona je pravda, výsledek každého sklamání i víry,
na jejím konci je nová síla,co moudrost přináší,skonání další hory.

Důsledek její tíhy, co nitro mi drtila,
změnila mé myšlení, naučila mě lepší se stát,
zjemnila mé srdce,s vděkem jsem jí přijmula,
pohnula ledovci, donutila je pomalu tát.

Tak jak básník musí mít srdce aby mohl učit krás,
tak i bolest potřebuje čas, jen tak dojdem v její spás,
Tak jak každá báseň má konec,
tak i bolest pominne a uslyšíš její zvonec.

život je krásou, které bez poznání dobra i zla nelze dojít,
které by nemělo smysl bez opaků,bez pekla nebylo by nebe
vše se dá ze dvou do jednoho spojit,
díky bolesti, teď můžu vydechnout, ale už to zvládnu bez tebe.

Sbohem bolesti

Publikoval(a): Brazzillka, 22.12.2013