Anotace: Depresivní, však jen lehce

Oko za oko a celý svět bude slepý
a oběti budou lovit lovce,
kolotoč se mění, smůla k patám se lepí,
lidé jsou hloupé, bázlivé ovce.

Svět stále se otáčí, avšak
já unikám do sladkého snění.
Když ptá se někdo, proč tak činím,
říkám, že smyslu zde pro mne není.

V osamění žije ledové mé srdce,
mnohdy ani neslyším že bije.
Prázdnota sebejistě pohltí radost,
sémě každé naděje zabije.

Duše má stále snaží se spasit,
přes oceán nejradši bych utek´,
život zmizí, ale nakonec přec
nekonečně, věčně trvá smutek...

Publikoval(a): Tenebris, 30.12.2013