Anotace: Svět je krásný tak, jak ho vidíme, když zavřeme oči.

Krvácím pro Tvou ztrátu,
modlím se za lepší ránu.
Střelný prach obchází nás,
já ptám se, kdo první skočí dolů skrze bídy sráz ?

Všichni bájíme o tom,
co může být tam někde v dáli
a nebo o tom, co může být ještě dál,
ale kdo z nás, na to skutečně má ?

Je to radioaktivita,
kdo bere čistým duším svobodu ?
Jsme to my,
jenž neznáme rána bez cigaretové clony ?

Nechutným krokem ženeme své ego,
zabíjíme existence lidu,
týráme své vzpomínky,
jen pro zisk uspokojivého citu.

Ale stejně, stejně nenajdeme to,
co by utišilo naše nitro.
Nikdy nebudeme milovat,
nebylo nám to od přírody dáno,
tak proč se dál ptát ?
Proč se tímto životem zaobírat ?!

Publikoval(a): Elizabeth Thames, 5.1.2014