Anotace: Když člověk zůstane sám a přitom je kolem kupa lidí

Vzpomínko vzdálená, mrtvá a kalná jak mrazivý sníh,
zmizela jsi z toho, co v hlavě se skrývá.
Zbledl můj obličej a na vždy ztratil se smích,
zmrzlo i srdce, klečím na kolenou, co mi zbývá?

Zbyl mi jen z noci ten tajemný strach,
Vidím umírat motýli rozšlapané na zemi.
Nocí se line tak mrtvolně- hnilobný pach,
já umírám za živa a nikde nikdo není.

MS

Publikoval(a): Mayknka, 6.1.2014