Nezvaný host
Nezvaný host
Když oči zaleje to slané moře,
v srdci jen bolest je a v duši hoře.
Vkrádá se po špičkách ten nezvaný host,
smutek mu říkají,vleze až v kost.
Celou tě omotá a přivine k sobě,
nechce už odejít,zůstane v tobě.
Stále tě obímá a trápí tvou duši,
pořát ti namlouvá že on ti sluší.
Srdce chce roztrhat snad na dva kusy,
tak vzepři se,zabojuj,ať si to zkusí.
Vzpomeň si na lásku,i ja jí mám,
pak smutek zůstane navždycky sám.
Publikoval(a):
ohínek, 14.1.2014