Anotace: Láska je mrcha. A fotka ještě větší.

Sníh se třpytí ve svitu měsíce,
hvězdy svítí z výšin nebeských.
Sedím na autě do dáli hledíce,
kolem mě dopadá bělostný sníh.

Fotografii v ruce pevně svírám,
tu, která mi všechno vrátila zpět.
Zda roztrhat jí mám, přemítám,
vždyť otočila naruby celý můj svět.

Dívám se na ní znovu a znovu,
zahazuji jí pryč a opět se s ní vracím.
Připadám si jako bych byl uvězněn v okovu,
kdy možnost rozhodovat se sám ztrácím.

Vztek, zoufalost, víra i beznaděje,
všechno naráz probíhá mi hlavou.
Proč se mi to všechno znovu děje?
Vždyť přece nebyla tou pravou!

Srdce a rozum v litém boji spolu zápasí,
já tomu jen z povzdálí přihlížím.
Snad brzy již vítěze toho klání vyhlásí,
a já se ke vnitřnímu klidu přiblížím.

Barevný kousek papíru převrátil mi svět,
ať už konečně pro jednou uzavřu tuhle otázku.
Zda se mám pokusit získat jí zpět,
či hledat dál svojí vysněnou lásku.

Publikoval(a): stix, 15.1.2014