vločka
vločka
Ve světle lampy snáší se k zemi,
snáší se jediná vločka,
kolem je ticho,
jen na střeše zpívá kočka.
Potom kroky na sněhu,
otisky bosých nohou,
stvoření, které projevuje lásku a něhu,
křídla, která už vzlétnout nemohou.
Navěky mrtvý a přece mu srdce bije
nikdo z nás ho nevidí ani neslyší,
nevidíš ani nešlyšíš přesto víš že tu je,
navěky mrtvý a přece tu navěky žije.
Publikoval(a):
Ellean, 21.1.2014