Anotace: Často kritizuji okolí, ale tímto chci sdělit, že si vůbec nevybírám...

V rukou pero drží,
v mysli smutkem klesne,
v hlavě myšlenka se blíží,
v srdci lásku k ní si nese.

Hloubajíce přemítá víc a víc,
v očích slévají se slzy,
v srdci nezbude pak nic,
žal nečeká - přijde brzy.

Tak rodí se smutný klaun,
pocit neštěstí - kdo ví, kde ten se vzal -
- nezůstává dlouho - odchází,
vítězí přesto však - leč použil vše co znal.

Kráčeje poutí dlouhou svou,
unaven odkládá kříž svůj na chvíli jen,
a právě v tuhle ví, že jej dostihnou,
a proto vybíhá zas někam ven.

Tak končí baladu svou ponurou,
jelikož "Happy End" nečeká.

Publikoval(a): Matesax, 22.1.2014