Otupění
Otupění
Anotace: jedna z mnoha (a stále jsem)
Jen vzít papír a tužku,
protože v tom chaosu nic jiného nezbývá;
neodnaučím se čmárat
a uhlem maskovat zvůli
jako by to byl šašek
na gumičce a s červeným nosem,
který kdysi středobodem
snad ve zlomku „já“ přestal být.
Neunáhluji se se soudy,
protože jako bublinka vzduchu jen těžko porozumí
šepotu zavřenému pod zámkem;
za mřížemi, které jen nehlasně otvírají kovová ústa.
Mám papír a tužku
a ve stavu náhlého probuzení
jsem schopna psát
přečkávat
a vnímat první paprsky slunce
/je jedenáct pod nulou/.
Kdo jsem, že se nepoznávám?
Kurzívou prvního dechu po probuzení
rozlévám mátový čaj do bot –
ošklivý den se nestará
přemýšlím
a sládnoucí otupělost mi brání,
špinavýma prackama mi srdce přizvedá.
Publikoval(a):
Lugilla, 26.1.2014