Básničky, Poezie, Verše

v

Cesta letopočtem

Cesta letopočtem

I když lidétam už
davno nežijí,
ten most tam stojí
od nepaměti.

Od věků dávných,
které nebezpečí
doprovazely.
od věků prvních lidí,
kteří sem do pustiny
přišli a domov z ní utvořili,
kteří mostem kamenným
spojily břehy vodou vzdálené,
sobě vzájemně nedostupné.

Kteří s druhy sobě rovnými
spojenectví uzavřeli.
Aby lid jejich pomahal si,
aby v bitvě spolu umirali
a mír spolu dodrželi.

Po staleti byl využíván lidmi,
dvou druhů.
Ale pak když válka krví
poskvrněná začala,
lid znenadáni odešel z místa,
které obýval po staletí.

Do dnes nevrátil se již na ono
místo nikdo a ten most,
který využíván po staletí,
byl tam ted' sám bez lidí
a bez života jenom s vodou
průzračnou, která společníkem
jediným je.
Publikoval(a): jozuran, 26.1.2014
Přečteno (147x)
Tipy (0) ... dát Tip/SuperTip

Spodek

Stránka generována 22.11.2024 12:38
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti