Anotace: Zamotaná hlava.

Bloudí duše v černých stínech.
Motá se do sítí,
ale nenechá se svést,
má rozum ve snech,
kde krásné kvítí roste,
přitom stále vadne.

Jak ubíhá den za dnem.
Touha po síle stoupá,
ale kde jí hledat,
jsem stále hlupák.

Srdce otevřené na míle daleko.
Zbylo mi jen utíkat před pýchou.
Zlé myšlenky,
zaslepily mou víru.
Používám jen nenávist,
jako krutou sílu.

Na stěnách obrazce z perel,
ale dům už uhořel.
Není nač čekat,
ale rychle utéci nejde.
Časem mě mé svědomí doběhne.

Publikoval(a): Anima, 28.1.2014