Klíč pětikřídlec
Klíč pětikřídlec
A co když nikdo nedokáže porozumět?
Jako když jsme běhali s prsty ulepenými od zavařeniny
a do dlaní lapali bělásky;
pětikřídlec otevíral své rostlinné lůno
nevinnou skrýš bláznivým snům.
Je horko i dnes. A nejsem o nic méně sama.
Jen pár nevšímavých roků se otisklo
do tváře a do plotu na zahrádku.
Přemýšlela jsem s tebou, aniž bych věděla, kdo jsi.
Dávno jsi jinde… a má láska zůstává.
Dnes kouzlit perleť na řasách nepomáhá.
Slíbila jsem mnoho:
nebudu plést čtyřicátou druhou modrobílou šálu
nebudu sušit šípky na plotně
nebudu stínovat květy na tapetách.
Můžu ti dnes ještě neporozumět?
Vějířek vrásek smyla úleva nemyšlení;
už není ani hromádka písku pod ořechem;
něco jsem tam zapomněla –
v známých křídlech dokola hledám
mapu svého světa.
Publikoval(a):
Lugilla, 7.2.2014