Básničky, Poezie, Verše

v

Nenechám tě padnout

Nenechám tě padnout

Rose-H Básně » Láska ... zklamání

Anotace: Umíš číst mezi řádky?

To krásné odchází pryč,
je to jak bič.
Duše se zalyká v soli z pláče,
zabalená do rdousícího fáče.

Byl jsi jen přelud v pekelném ohni,
Ďáblův sluha na černém koni.
Přesto jsem v tobě viděla Anděla,
který mě rozpaloval do běla.

Stál jsi v té záři pohlcující stíny,
trochu tě tísnil pocit viny.
Nikdy bych tě nenechala padnout,
andělská křídla jsi mohl napnout.

Myslel jsi, že padáš do propasti snění,
kterou může zničit jen světlo denní.
To nebyla hlubina, co tě volala,
já bych ti pomocnou ruku i přesto podala.

Temnota tě nelákala do svého chřtánu,
chtěl jsi zacelit krvácející ránu.
Požitek tě uvězňoval do slasti,
ocitl jsi se v sladké pasti.

Slovo „ne“ to se ti těžko říká,
když tvé tělo po mém vzdychá.
Všechno nebo nic,
není možné chtít víc.

Plameny tě olizují,
žhnoucí síly v každé tvé buňce dují.
Není možné z tohoto šílenství odejít,
Je na čase se osmělit?

Noc se plíží zdobena v hadí kůži,
co tvůj výběr pro společnici zúží?
Doteky tě vtahují do brány,
kde se navzájem živíme hrami.

Žádný strach,
je to jen fantazijní tah.
Ranní světlo nám opět ukázalo cestu,
neztrácíme na nebi svou šťastnou hvězdu.
Publikoval(a): Rose-H, 12.2.2014
Přečteno (220x)
Tipy (1) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: miraku

Spodek

Stránka generována 15.11.2024 21:11
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti