Anotace: *******

Čtvrteční odpolední šeď
visí nějak nízko nad domy
nasáklá vlhkem prostupuje
všechno, všechny a všude.

Ve skleníku vrzlo, zapraskalo
čajové listí blouznivě zašustilo
má dnes neklidný spánek.
Dvě paví princezny
střeží dveře zeleného chrámu
s pugétem vyvázaných růží
mi přicházejí vstříc.

Chladný vítr opírá se do oken
rozkolíbal nemotornou třešeň.

Šeď je konejšivá, shovívavá
hustě obtéká venkovní ruch
roztoulává obtěžkané myšlenky
zpomaluje smičky časů
vlčí mlhou rozmazává
tlakem usazuje se na duši
truchlivá, tichá, chlácholivá.

Nenápadně zpomalivá.

Publikoval(a): Mochomůrka, 13.2.2014