Anotace: Něco reality, kořeněné špetkou smutné pravdy

Je zdvořilé měnit plány,
když jsou sliby všechny dány?
Normy celku měnit v letu,
a obcházet etiketu?

Spločenské zvyky měnit,
na slušnost se jenom křenit?
Pro jedince lehké není,
chápat tyhle světa změny.

Mílovými kroky v před,
skáče pokrok jako skřet.
Nezná , co je odpočinek,
nepostojí u květinek.

Vpřed, dopředu jen pokrok letí.
Za ním u měst skládky smetí.
Hromadí se však i v duši,
odpad značky "co se sluší."

Auto , jachta, prachů haldy,
to jsou dneska citů faldy.
Soused sousedu už přítel není.
Od noci až v kuropění,
závidí si , co je v míse,
a zdvořilost,
dáma chudá,
někde v dáli , vytrácí se.

Publikoval(a): Taren, 19.2.2014