Anotace: Jen jediný má schopnost zastavit čas... Poté se ocitám ve světě, kde hříšnost nezná mezí...

Dokáže zastavit čas,
V žilách se rozlévá vzrušení,
chytne mě za pas,
je to omamné blouznění.

Jeho rty posety rubíny mě dráždí,
je sám do mého sametu ponořený,
očima mě svádí,
vší té nestoudnosti je otevřený.

Chřadne, je jako pouštní květina,
bez vody vydrží, ale ne na věky
jsem pro něho velká hostina,
jeden pro druhého zvrácenými otroky.

Dýka něhou opředena,
opíjet se hříchem, co nekončí,
před ním je má duše osmělena,
noc nasáklá chtíčem se neloučí.

Je lapen v tomto čase, kdy vteřinovka neběží,
svůj ráj pomalu odmyká,
jde si pro svou princeznu Temnoty do věží,
od prázdné reality si odvyká.

S úžasem pozoruje jiný svět,
jenž ho do fantazie bere,
rozkvétám, jak jarní květ,
duje v něm síla opojení, která se do mě dere.

Publikoval(a): Rose-H, 22.2.2014