Anotace: 9.5.2013

Závoj noci ukončil další den,
s myšlenkou vyšli si oba ven,
na lavičku usedli vedle sebe,
kdo promluvit první svede.

Seděli tiše pak špitali si slova,
z nebe přišel polibek zas a znova,
vzal ji do náruče nabídl ji svou dlaň,
omámena byla jak raněná laň.

Jako Johanku z Arku,
vedl ji za ruku v parku,
co přišlo ví jen oni sami,
dnes každý sám jsou nevázaní.

Publikoval(a): Frantislav, 24.2.2014