Anotace: Věnováno příteli, od kterého jsem dočasně odloučená.

Opravdu moc teď s tebou chtěla bych být,
pevně tě obejmout a už nepustit.
Přivázat k sobě a nenechat tě jít,
každý den, minutu, sekundu, po tvém boku žít.

Být věrná žena a svého muže ctít,
při každém smutku, radosti, políbit tě, podpořit.
Já vím, že i když oba budeme moc chtít,
stejně doma v noci sama můžu jenom snít.

Na to krásné s tebou už můžu jenom vzpomínat,
je to těžce dobrý pocit, že měl mě někdo rád.
Pozitivní věc je, že se nemám čeho bát,
nic horšího, než ztratit tebe, se už nemůže stát.

Pořád tajně doufám, že je to jenom sen,
že se prostě probudím a začně nový den.
Je to zkouška naší lásky, může to být dobré?
Je to výzva, vydržet a nevidět tvé oči modré.

Ty víš, že to vydržím, já jsem silná dost,
ikdyž někdy na nevinných vybíjím si zlost.
Občas prostě neudržím své splašené emoce,
možná mě to jednou přejde, po měsíci,.. po roce?

Zato moje láska k tobě bude stále stejně velká,
nespoutaná, šílená, prudká, ale i křehká.
Černobílá, barevná, jaká jenom chceš,
moje srdce patří tobě, nikdy nebyla to lež.

Moje srdce, duše, tělo, všechno je teď tvé,
už dál nejsem svobodná, ale není to tak zlé.
Láskou spoutaná, vězněná, ubohá nevolnice,
skrz na skrz patřím tobě, co můžu ti dát více?

Nejde se zbavit pocitu, že je to moje vina,
že mohla jsem tě zachránit, ale nebyla jsem schopna.
Že kdybych se víc snažila, prosila, naléhala,
k lepšímuu životu bych tě nakonec přemluvila.

Ničí mě, že nebyla jsem dostatečná motivace,
mohla jsem vydírat tě rozchodem, udělat i více.
Už je pozdě vyčítat si, příliš pozdě litovat,
teď se můžu jenom modlit, že budeš mě dál milovat.

Těším se, až mi to zase jednou řekneš do očí,
až pak se mi spustí život, Země se zas roztočí.
Až mě jednou z ničehonic zas za ruku chytneš,
budu jak věrný, vděčný psík, šťastnějšího nenajdeš.

Možná jsem moc hřešila, teď o milost prosím,
smutek jak stokilový kámen v srdci nosím.
Zřejmě jsem byla zlá, asi jsem dost zlobila,
dělám fakt tak velké chyby, abych si tohle zasloužila?

Pořád si říkám, že ke mně to fér není
a když to řeknu 500x, něco se tím změní?
Avšak dál se snažím žít a snaha se prý cení,
veřím, že my dva můžem překonat to odloučení.

Publikoval(a): Hürrem, 3.3.2014