Anotace: o malování na obloze

~~~~~~~~~~~
Několik bílých oblaků
pomalu nebem letí
když se na ně zadíváte
jsou jako obrázky
co malují si děti.
Jeden jak hlava vypadá
má nafouknuté tváře
druhý má ranec na zádech
třetí ten ranec páře.
A tam?
Tam ovce nehybně stojí
čeho se nebeské ovečky bojí?
Toho zamračeného vlka
na kterého
už bílý ovčácký pes štěká?
Pak přiletěl vítr
do bílých oblaků zafoukal
ty na nic nečekaly
fíííííí,a pomaličku zas letí dál.
Všechny ovce,psi i hlavy
se vpravo i vlevo rozletěly,
vždyť to nejde
jen tak tu zůstat stát
my po tom modrém nebi
musíme dál putovat.

Ať i jinde obdivují
co se dnes v blacích
všechno možné
neuvidí…
~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~

Publikoval(a): Květka Š., 12.3.2014