Andělská ulice
Andělská ulice
Kráčíme ve dvou jako jeden
ulicí zlatem smáčenou
a obrubník světa je náš Eden
a andělé s hlavou svěšenou
si na rohu škemrají o drobné na víno.
Cigaretou si pálí křídla,
peříčka na mor zažloutlá
a sprostě klejí během jídla
a plakat chodí do kouta,
kde píšou pro krysy milostné dopisy –
Ty krysy se táhnou s pachem smrti,
na krku visí jim kravaty,
když ve školách učí malé děti,
jak vše spraví hezké záplaty
a z těch záplat si pak
sešívají život...
Kráčíme sami, jenže spolu
ulicí strachem šílenou
a andělé nám zpoza stolu
mávají rukou spálenou
a já si opravdu nejsem jistá, jestli ta ruka
byla vůbec
jejich.
Publikoval(a):
Poutníček, 8.4.2014