Anotace: Jako bílá vrána v černém davu, nezakryju svoji barvu. Avšak poznenáhlu zvolna šednu, ztrácím se jak jiní v temnu davu....

V dnešní době,
sami v sobě.
V davu lidí
v prostřed města.

V porudu tvorů,
ze stejného těsta.
Jako kapka v širém moři
utopená ve svém hoři.

Tváře, tváře, tváře,
žádný odlesk citů záře.
Proudí , jdou a pochodují
šedí ulic zvolna plují.

V tomhle toku proudů masy,
ztrácím vlastní vůli asi.
Přechází mě humor
a dochází rýmy.
Jsem jak ztracen mezi svými.

Publikoval(a): Taren, 14.4.2014