Anotace: Kdo umí odhalit duši člověka, pak se může vyvarovat omylů...

Vítr se plazí po osamělé ulici,
všude jsou duchové minulosti bloudící.
Suché listí k nohám padá,
kapky deště smáčejí má ústa vlahá.

Bledá kůže potažená zmarem,
chce být opět prozářena jarem.
Ty stíny co duši zalykají,
dveře do pohádky zamykají.

Malíř Život ho namaloval krásně,
v úhledné vazbě.
Ale co to srdce ukryté,
je stejně krásné nebo lží přikryté?

Publikoval(a): Rose-H, 29.4.2014