Anotace: Je úžasné jak by se dala zhmotnit vzpominka, když privřeš oči a zmocní se tě touha

V přítmí přivírám své modré oči,
celá tvá krása se v hlavě mé točí,
vidím v ní celé tvé hebké tělo,
rty dotýkat by se mi opět chtělo.

Tvá kůže ze světlého hedvábí,
co vždy pobízela k něžnému laskaní,
při šeptání do tvého ouška ,
svůdná i něžná pro tebe slůvka.

V konečkách mých hrubých prstů,
tváře tvé usměvnych jemných rysů,
co pozvolna se strácejí v útlé šíji.
Dostat tak do ruky hroudu hlíny.

Z paměti utvořil bych tvou bystu,
jak z deníčku popsaného listu,
pevné proporce tvého poprsí,
k bystě i tvé torzo s přesností
každého zahybu tvého těla,
tak,jak jsi ho vždy hladit chtěla.

Publikoval(a): Malce, 30.4.2014