Anotace: Proč a jak uchopit neuchopitelné tam, kde rozum ztrácí vládu. Na místech , kde v širokých pláních cválá cit.

Nevím, zdá se divné
psát ta slova.
Rýmovaná, zahloubaná, smyslná,
znovu, zas a znova.
O lásce i zklamání,
o noci a svítání.

Jsou snad jiní,
že furt píší.
Méně hluční, zadumaní, tišší.
Co je nutí o rýmy se dělit,
snaží se snad světu, něco sdělit.
Chtějí zářit v síni elit.

Ne , nemyslím, že tohle chtějí.
Snad jen jinak myšlenky
a krásná slova
v duši jejich pobrukují, znějí.

Chtějí chytit tklivých písní melodii.
Zachytit ty tiché tóny,
strun těch jemných pavučin.
Na něž v srdci
duše s poezií lehce drnká.
Než se ztratí v nenávratnu
a zapadnou do hlubin.

Publikoval(a): Taren, 13.5.2014