Devadesát devět ze sta
Devadesát devět ze sta
Devadesát devět cizích tváří
shlíží na mě z oken nemocnice,
jsem i blázny odvržený blázen,
co si strachem svázal obě ruce.
Devadesát devět rudých očí
civí na mě skrz sklo zrcadla,
smála jsem se, když mě svrhli dolů,
plakala jsem, když jsem dopadla.
Devadesát devět hodných rukou
hladí si mě skrz železnou mříž,
jen ty sté, ty svázané, jsou moje,
v nich nesu svůj
polámaný
kříž.
Publikoval(a):
Poutníček, 15.5.2014