Léto
Léto
Ze skleničky podzimního moštu
líně na mě zírají
tvoje soví oči
Tvá jabloň má pod kořeny mince,
víla Zvoněnka ti sype do vlásků
prach
a špínu ze včerejška,
co zbyla po cestách
(Mám peří, ale nelétám,
jen pajdám)
K Vánocům jsi mi dal klec,
k novému roku jsi zahodil klíč
a k narozeninám
jsem zakopla
a rozbila si koleno
a moje krev pak
rozpustila mříže
(Pajdám a směju se,
že zima nekončí,
sotva začala)
Vleču se po cestách
a stopem chytám někoho,
kdo by mi dechem připomenul létat
Kdo by vylovil tvoje oči z moštu
Kdo by mi pomohl uvěřit,
že po jaru nakonec stejně vždycky přijde
Léto.
Publikoval(a):
Poutníček, 25.5.2014