Anotace: Pocit temnoty, smutku, zoufalství měl asi každičký z nás...pak postačí jen slovíčko, dotek ...od milovaného člověka a rázem se svět kolem nás prozáří a my pochopíme, že je tu pro nás.....aby pomohl

Odešly,
a dveře nechaly přivřené.
Čekaly,
jak se zachovám.
Zamykám,
slova ve svých ústech.

Zaháním,
pocit beznaděje.
Zakazuji,
slzám se řinout.
Zavírám,
bránu deptajícímu smutku.

Poslouchám,
klidný tlukot srdcí.
Nastavuji,
svou tvář slunci.
Vnímám,
tvé láskyplné doteky.

Vím,
že s tebou
nemusím se bát.
Lásku,
kterou dávám
mohu si od Tebe brát.
Už vím,
že se nevrátí
bolest a černé myšlenky.

Publikoval(a): Marci-Tami, 27.5.2014