Anotace: Smutek dřív nebo později postihne každého z nás!

Kráčím s hlavou skloněnou mokrou trávou.
Červánky dnešní obloze vládnou.
Srdce obklopené černou tmou
A já jsem Smutku Královnou.
Odešel můj král do boje
Jen Bůh ví zda zdráv se domů dostane.
Dny se pomalu vlečou a
po mých tvářích slzy tečou.
Den střídá noc a noc střídá den.
Kde vězí posel s dopisem
Černé šaty na krku kříž
svému milému chci být blíž
Přišla zpráva neštastná
že muže prý se nedočkám
zemřel v bojišti beze mě a sám.
Už nikdy se znovu nevdám.

Publikoval(a): ZrzečkaNiki, 3.6.2014