Anotace: ...

Probudil se z komatu
A začal mluvit portugalsky
Jako by to byl jeho rodný jazyk

Díval se na mě očima zklamané matky
Nikdy jsem nevěděl že denní světlo může být tak kruté
Zpíval jsem jazz
A podal mu vanilkovou zmrzlinu

Nemocniční pokoj na sebe vzal podobu zelené zahrady
V Lisabonu
Má píseň omývala ho stejně
Jako svěží vánek Atlantského oceánu

Pak jsem zavřel všechna okna
Protože roj sršní mířil přímo k nám
Píseň byla narušena

Na lůžku zbyl jen popel

Publikoval(a): Marek Miko, 8.6.2014